De nominibus. Romanis antiquis tria

De nominibus.
Romanis antiquis tria nominum genera fuerunt; primum praenomen, secundum nomen gentilicium, tertium cognomen.
Praenomina pauca erant, ut: D. - Decimus, L. - Lucius, M.- Marcus, Q.- Quintus, S. - Sextus, T. - Titus. Nomina gentilicia et cognomina a negotiis initium ducebant, ut nomen Fabii a faba, cognomen Cicero a cicere. Filiae nomina gentilicia solum habebant, sed cum patris aut mariti cognomine coniuncta, ut Tulia Ciceroni, Livia Augusti. Parentes saepe liberos ex numero nominabant, unde nomina: Secunda, Tertia, Quintus et caetera. Servis nomina dominorum erant cum verbo "puer" coniuncta. Ubi legimus Marcipor vel Quintipor, id est: Marci puer, Quinti puer. Liberti etiam praenomen domini habebant, ut Marcus Tulius Tiro.

Wyniki (czeski) 1:

. Na jmen
jmény ze tří druhů starověku byli Římané; . první křestní jméno, podle názvu, úspěchy, a třetí jeho příjmení
Praenomina tam bylo málo, jako například: D. - desátý, pro L. - Lucius, M.- Marcus, Q.- Quintus, S. - šestý, pro Titus - Titus. Přinesl z záležitostech začátku jména a příjmení pohanů, takže název bobů s Fabius, příjmení Cicera to záležitost. Oni měli jen jména dcer pohanů, ale když příjmení otce nebo manžela se připojil, protože Cicero řekl Cicero, Augustus, Livia. Rodiče jsou často název počtu dětí: Proč se jmény: druhý, třetí, páté a tak dále. Služebníci jmen pánů byli se slovem "chlapec" komplexu. Když jsem si přečetl Marcipor nebo Quintipor, že je: dítě, Mark, Quinti dítě bylo. Svoboda také měl první jméno Pána, jak Marcus Cicero řekl pneumatik.